Ostravským a hornickým slangem psaný román „Smetanové vrstvy“ patří mezi poslední novinky knihkupectví Jaroslava Glinze v Havířově. Ten je bývalým štajgrem z Dolu Fučík a narozdíl od hlavního hrdiny knížky Ivana Landsmanna – havíře Josefa pokoušejícího se podnikat – má ve svém oboru docela etablovanou živnost.

„Landsmann, který fáral na šachtě Antonín Zápotocký jako horník, a pak předák geologického průzkumu, píše o chlapovi ze šachty rozjíždějícím vlastní podnikání. A to byl svého času také můj případ, jen s poněkud lepším výsledkem,“ upřesnil Glinz, jenž na šachtu zavítal jako učeň poprvé v patnácti letech. O dva roky později na praxi fáral.

Horníkem mechanizovaných pracovišť se vyučil v Porubě a k havířině přičichnul na Vítězném únoru. Udělal si hornickou průmyslovku, potom absolvoval i inženýrské studium hlubinného dobývání na VŠB-TU Ostrava. „Začínal jsem u razičů VOKD v Dole Fučík, kde jsem nakonec přešel do provozu přípravy pod OKD jako štajgr,“ vzpomínal Glinz.

Přerod v podnikatele nastal s útlumem hornictví. „První obchod s knížkami jsme s manželkou Hanou otevírali v Permonu ještě v době, kdy jsem dělal na šachtě. Asi půl roku jsem prodával křížky a fáral na střídačku. Jak postupoval v revíru útlum, tak jsem taky zvednul kotvy. Zjistil jsem, že mě podnikání uživí, tak proč ne?“ prohlásil Glinz.

Tip na to stát se knihkupcem mu ostatně dal jeden z kolegů z havírny a v nákupním středisku Permon tak Glinzovi převzali prostory po zrušené prodejně knih. „Vlastně jsme pokračovali v tom, co tam lidé znali z dřívějška. Do pěti let jsme otevírali druhou provozovnu, kterou máme nyní na lukrativnější adrese, havířovské Hlavní třídě,“ líčil.

Šachtu nicméně dnešní knihkupec považuje za „fajn školu“ a nevzpomíná na ni nerad – vždyť tam strávil kus života. „Ale nová profese mě baví a jsem svým vlastním pánem. Byť v nynější době zájem o klasické tištěné knihy upadá. S rozšiřujícím se internetem ubývá čtenářů. Navíc těm papírovým začaly konkurovat i elektronické knihy,“ dodal.

Bývalý horník spisovatelem

Ivan Landsmann, jenž má Dole Antonín Zápotocký (nynější lokalitě Lazy) odfáráno šestnáct let, začal psát v emigraci v Nizozemsku. A vycházel především ze svých vzpomínek na dobu v havírně. Jeho první – zatím nejslavnější – dílo je román „Pestré vrstvy“, jenž se dočkal také divadelního zpracování.