Několik druhů užovek, korálovky i anakonda dělaly v paneláku na tehdy převážně hornickém sídlišti Dubina společnost rodině Vladimíra Adámka fárajícího na Dole Odra (dříve Vítězný únor) v Přívoze. Po útlumu těžby v ostravské části revíru stačil inzerát, že zoologická zahrada poptává pracovníka znalého herpetologie (chovu plazů) a zběhlého v teraristice a bylo jasno!

„K přírodě mě to táhlo vždycky. Po maturitě na vítkovické strojní a elektroprůmyslovce v oboru Měřicí a automatizační technika jsem zkoušel studium na Dřevařské fakultě na Vysoké lesnické a dřevařské škole ve Zvoleně. Nakonec jsem ale zakotvil na šachtě, abych nemusel na vojnu,“ podotkl nyní osmačtyřicetiletý Adámek působící v ZOO Ostrava v oddělení pro kontakt s veřejností.

V přívozském dole nicméně ještě předtím poznával produkty přírody daleko starší. „Nastoupil jsem jako důlní elektrikář, potom přešel do prorážek, dodělal si hornickou průmyslovku, abych mohl vykonávat funkci štajgra, a odcházel z dispečinku. Spoustu věcí jsem se na šachtě naučil, líbilo se mi, že to, co se v dole upeklo, to se tam taky snědlo. Zbytečnosti se na povrch netahaly a mezi chlapy panovala soudržnost. Rád na to vzpomínám a řadu lidi stále potkávám,“ nechal se slyšet Adámek.

V zoologické zahradě, jež má přibližně stejný počet zaměstnanců jako rubáňový kolektiv, dělal bývalý štajgr z Odry ošetřovatele u hadů, jelenů, velbloudů, hrochů, zeber i opic. „Na současné pozici vykonávám neskutečně pestrou škálu aktivit. Od průvodcovství a přednášek přes výuku, osvětu až po výrobu interaktivních modelů zvířat. Pracuji s dětmi, seniory i hendikepovanými,“ vysvětlil.

Když těžařská nadace poskytla ZOO Ostrava granty na vybudování dvou nových expozic, ruku k dílu přiložil i Adámek. „Vyráběl jsem bazén a vnitřní skály v Malé Amazonii a venkovní skálu v Papui,“ poznamenal s tím, že s Nadací OKD spolupracoval i na různých akcích včetně oslav hornických svátků. Aktuálně je od listopadu do března, jak Adámek upozornil, vstup do ZOO za nižší ceny.